Picos de Europa

Zdravime po delsi odmlce, dnes bez hacku a carek :)

Krasne jsem si zacestovaly, zastopovaly a tak vubec, kdo nas zna nemuze pochybovat o tom, ze jsme si to neuzily. V San Vincente de La Barquera jsme si i zaserfovaly. Bylo to super a rozhodly jsme se, ze si poridime van na stary kolena mozna i drive a budeme jezdit serfovat, co to pujde a budeme to ucit svoje deti a vnoucata, jako dve silene matinky a nasledne babicky Terezz a Terous :P

Picos je nadherne misto, kdyby jste nekdo nevedeli kam na dovolenou, tak sem. Krasa, vychodni cast lezi ve srazkovem stinu, takze je tu moc pekne a neprsi, i kdyz ve zbytku Spanelska je hnusne jako treba dnes, alespon cisnik to rikal. Da se tu trekovat, jezdit na kole ci to projet jen autem. Poridite tu vznikajici syry, medy a palenku. Cetek take prodavaji dost. Da se tu byt skoro s minimem penez a nebo pekne na burzoazistu jak je komo libo. V kempu, kde jsem my dokonce hraje hudba na zachode a ve sprchach - neskutecne, vzdycky nas to potesi i po peti dnech,co tu jsme, kdyz tam jdeme.

Uz budeme koncit nas prvni predmet, zkoumame historii tu ve vesnicich a jak lide ovlivnili prostredi...je to zajimave, ale taky malinko ducharina. Zitra mizime na solo vylet, pet dni o samote v lese ci na kompcich. Je je je, bude to asi parada a zaroven jsme z toho i malinko nervozne je to dlouha doba. Nasim ukolem je vytvorit nasi vypoved na pobyt v horach. Budeme kreativni toho se nebojim.

To je asi prozatim vse, jinak se nestydte a pisnete treba na email, dle toho ke komu patrite :P jak se mate, rady taky neco pocteme :-) zatim pa

UPDATED: Terezky na "zahraničním" výletě

Tak po krátké zastávce u kamarádky Terouše v Londýně jsou již obě dračice ve Francii a jsou (snad) na cestě směrem Španělský Picos :-)

24. 4. - Kros přes vršky nesel, STOP, moc sněhu, STOP, dnes start Pierrefittes nestalas - gavarnie a zpět lourdes - louvie juzon - el formigai - sabinanigo. Vse stopem, STOP

30. 4. - Zdravim :-P

tentokrát již ze Španělska, kde cestujeme společně s Teroušem, byly jsme teď 7 dní v horách a bylo to super. Moc jsme si to užily i když jsme dost bloudily. Mají tu, i ve Francii, kde jsme předtím byly 3 dny (letěly jsme do Pau), ve zvyku končit cesty v polovině, ale nakonec jsme se vždycky našly, dokonce i když jsme si jednou frajersky vyšly bez mapy - což nakonec byl nejhezčí úsek cesty, ale nervozita z toho, že se nenajdeme nás donutila sejít dolů k řece, kde nebyl most a pěkně jen ve spodkách, tričku a pohorkách jsme brodily řeku - skvělý zážitek ... rady na to vzpomínáme už teď a to je to teprve dva dny zpět...

Teď pojedeme na Picos de Europa přes drobné zastávky na pobřeží - přesně jsme v Sant Sebastian... snad si i zaserfujeme??? Uvidíme. Ale je hrozná zima - brrr. Na Picosu máme tři týdny výuku, tak na to se už moc těšíme.

V zastoupení Honzík :-)

Lo lo lo lo lo lo pááááááátká

Takže prozměnu na 8:45. Hi hi Terouš nestíhala, ale vzala jsem ji všechny věci, opici jedné, tak to vyšlo - skoro přesně. V práci nás bylo nějak málo. Jsem myslela, že se přetrhnu a furt jsem makala jak ďas. Když jsem měla skoro metr objednávek a byla jsem na to sama, tak jsme si jen v duchu zpívala song: "Alice se dala na pití..." Nakonec mě Paul zachránil a pomohl mi se toho zbavit, ale stejně na těch drinkách byl celý den bordel.
Co opička? Tu jsem snad ani neviděla, jak běhala po Apple Piei rychle. Jen jsme občas prohodiyi Kačera ... do hlavy a bylo. Taky jsme sem tam pomluvily anglány, jsou nějací líní. Chjo.
Makaly jsme až do večera, pak daly super večeři a makaly jsme školně až do půlnoci - to je den. Alespoň, že nesvítila ta žlutá koule a nebyla modrá obloha, jinak by to vážně bylo na mašli.

Velikonoční podělí - volnóóó

Jabadabadůů, dnes volno a zrovna dnes se vzbudím takhle brzo, na osmičku. Ukuchtila jsem si ke snídani vločky a sojové mléko, které jsme na radu Evičky koupily. Je to moc dobré, doporučuji - další chuť do omrzelého jídelníčku :-) Když najednou přišel Pavlík v ruce měl vařečku a na ní mašli a pěkně po jeho mě vyšlehal - je fakt, že tuhle koledu jen tak neuslyším - žádné hody hody - říkají něco jiného. Pak jsme spolu posnídali a pak jsem se pokusila napsat pár řádků. Moc to nešlo. Kolem poledne dorazila Terouš, pěkně zrovna jela ze snídaně, na kterou si se Shaunem zašli. Uvařila jsem kuře - zapečené, docela se povedlo, s rýží. Po jídle jsme se vrhly do psaní, já doma a Terouš v knihovně. Už bylo docela odpoledne... a zase krásný den :-( Kolem půl páté jsme zašly do Apple Pie - říct Simonovi, kdy jedem - trochu se zlobil, že jsme mu to neřekly dřív... no nějaké nedorozumění... ale v pohodě. Pak jsme si koupily zmrzlinu a poseděly na chvíli v parku. Na trávníku tam běhal malý klučina cca 2,5 max 3 roky a čutal fotbal tak jako aspoň 5 - 6 letí kluci - to jsme koukaly s otevřenými pusami a nešlo se na něho vynadívat. Vladimir, ten by se ti líbil - takový malý čutálista :-) byl fakt neskutečný.
Zase jsme se vrátily ke psaní. Terouš, mi říkala, že dnes je ještě pozvaná do thajské restaurace na večeři. Čas ve hvězdách. Tak si píšu, až koukám Terouš nikde, zpráva nikde... hmm asi už šla?!? To je divný, že ani nenapsala jdu nebo cokoli, když mi píše, že jde domů a to je to sto metrů...nebo ji vypadl Face... hmm, tak chatuju s Honzíkem a snažím se to dopsat. Prohrála jsem. Ještě asi 800 slov ze 2000 původních mi chybí a je to tak zanecháno. Kolem jedenácté sms, že už nedorazí. Aspoň, že se ozvala. Zlobidlo jedno :-) takhle mě nechat si říkat, co se děje. Takže dobrou noc přeji všem a zítra? L _ _ _ _ _ _ !!! :-D

Neděle - poslední den a pak den volna :-)

Naklusaly jsme zase na osmičku do práce, tentokrát jsem si vyprosila drinky a moooc dobře jsme udělala. Na ambientu se mohli přetrhnout a u mě v klidu V jednom se to dalo zvládat celý den, dokonce jsme sem tam byly na drinkách s Teroušem, která se je taky chce naučit, aby to mohla střídat - je to na palici furt jen dělat servírku. Taky ji z toho hrabe :-)
Dnes přišel pro zaměstnance velikonoční zajíček ve formě čokoládových vajíček - fuj tolik čokolády sníst najednou :-O Naštěstí jak nebyl nával, tak nás pustil Paul dřív z práce. Zvládly jsme si jít zaběhat, pěkně jsme se poválely na sluníčku a nabyly se energii. Na večer mi Terouš zase zmizela, ale našla jsem super blog na španělštinu, takže jsem se pěkně učila. Ona se nechala rozmazlovat a užívala si.

Sobota - stále pěkné počasí

Nádherné počasí a kde myslíte, že jsou holky? Ano, ano - kdo tipuje lopatku vítězí na plné čáře. Ale ty peníze si pak řádně užijeme, na to se těšíme. Dneska si mě Joy vyžádal na ambient po včerejšku. Tak to zase bylo milé. Ale milé nebylo, že už druhý den za sebou jsme byly obě v práci od osmi do šesti - brutálně nás bolí nožičky a jsme nepoužitelné. Co jsme stihly? Nic, jen člověk přijde domů, trochu se vzpamatuje a něco sní je deset, takže jsme pěkně na desátou zapadly do pelechů a nechaly si zdát pěkné sny.

Pátek bláznů svátek

Ráno zase do lopatky. Tentokrát Terouš šla na 10:30 a já až na 11:30. Ráno jsem se vzbudila a tak jsem si šla zaběhat, cestou jsem natrhala nějaké narcisky. Původně jsem chtěla jen tři, ale bylo jich tam hrozně polámaných, tak jsme jich přinesla asi dvanáct, pěkně nám zdobí pokojíček :-) Terouš stále nedorážela a její pracovní doba se blížila, byla jsem nervózní jestli nezaspala a jestli bych neměla jít do práce za ní... ale nakonec dorazila celá uhnaná a splavená - musela běžet, protože byla hrozno hrozná zácpa ve které stáli s Shaunem. Pěšky to bylo rychlejší. Konverzace nad situací
Terouš: "Fucking trafick jam."
Shaun: "Fucking Tourism" ... tahle konverzace mě z vyprávění pobavila :-D
Dnes jsem byla na ambientu a to vám povím, makačka makačka... Taky jsem měla pět minut, kdy jsem nerozuměla vůbec nic - škoda, že jsem zrovna objednávala a musela jsem hrozně dělat, že vím co ti lidi chtějí - ale bruslila jsem zkušeně, ale líto mi jich bylo - asi to muselo vypadat, že jsem hluchá nebo blbá a nebo oboje dohromady. Terouš lítala jako vždy a stíhala být všude ...
Jinak snad poprvé ve svém životě neoslavím ani malinko velikonoce...Žádné vyšlehání a uschnu!

Čtvrteční poflakování a úklid

Ty dva andílci pěkně pochrupávali až do desíti a něco málo k tomu. Mě poránu chytil rapl, tak jsem se rozhodla, že udělám jarní jogínskou očistu a tak se stalo. Četla jsem si u toho ještě nějaké zajímavosti o stravě a józe. Nakonec mi to zabralo dvě hodiny, ale tělo mi bylo vděčné. Ještě když vezmu v potaz, že by jinak bývala nenastoupila lehká kocovina, tak je to paráda :-)
Malinko jsme se dopoledne prošly, jestli nebude něco ke koupi v akci a pak zapadly zpět domů. Uklidily jsme si, přestěhovaly postele do lepších pozicí, aby se tu dalo chodit a tak vůbec. Terouš zapadla a spala asi další tři hodiny. Mě se nechtělo spát, tak jsem něco dělala na netu, natrhala nějakou zeleň do pokoje, když jsou ty velikonoce a tak. Ještě jsem si odložila termín odevzdání práce, nejsou buňky na napsaní. Ale nebyl s tím problém, tak je to milé. Mám potažmo máme na to do 17.4. Což je rozumné.
Odpoledne jsme vyrobyly, vlastně Terouš já jsem dělala oběd, dort pro Shauna, který se zase stavil a po chvíli vysedávání si dort, dárek i Terouše odvezl. Osiřelo dítě :-( Jen doufám, že mi to budou řikat dřív než v devět večer, abych si taky popřípadě zařídila nějaký program :-) přeci tu nebudu sedět a čumět do zdi - tsstss!

Dortík - musíte uznat, že styl to má :-)


No a kuchařinky s ním - a styl máme taky :-) (jen tu mikinu si nepůjčujeme, kvůli fotce - koupili jsme si stejné na vaření - stýly asi 2 libry...a nám z kuchyně všechno hrozně smrdělo)

Středeční lopata a večerní zábava

Zase den v mastném prostředí plného jídla, pití a někdy až otravných zákazníků. Ale co bychom pro ně neudělali. Už jen aby vypadli a zavřelo se :-) Na večer jsme si domluvily akci s Katei a Lucy, tak jsem šly ještě nakoupit nějaké pivko a víno, protože to vypadalo, že možná s postupem večera dorazíme k nám na kolej a ještě tu večer něco popijeme. Nakonec jsme pěkně ostrouhaly. Holky nejdřív odložily dobu setkání pak to zrušily úplně - že někde jsou u někoho doma a že sorry. To jsme moc nepochopily, ale co se dalo dělat. Jak můžeme být tak naivní a my ještě koupiy šest piv a dva litry vína ... to ani snad nekomentuji. Nelenily jsme a zašly jsem na dvě tři pivka do naší horo-hospody, dorazil pak i natěšený Šón, že si odveze Terouše domů. Ha ha! To se spletl jsme ho totálně zničily a neodvezl si nikoho, ale spali jsme tu ve třech na dvojposteli. Už nazval naše chození do hospody Czech style - říká se na jedno a jde se na pět :-) tak už to prokouknul kluk jeden ušatý.

Hi, hi takhle jsme ho zničily - takhle spal asi hodinu, co mi jsme si povídaly Česky

Úterý lopata

Tento týden nebude asi moc tvárný, samá lopata, jen Terouš se těší sem tam na randíčka. Mě už skončila :-( ale Terouš svítí za obě tak je to fain :-)

Pondělí

Terouš poránu zase běžela do lopatky. Ani vlastně o ní nevíme. Jela z jiného domu :-) My jsme se šli s Honzíkem projít k pozdnímu dopolední a zašli jsme do Apple Pie na čaj a na nějaký ten zákusek, aby se kluk kouknu kde pracujeme a ochutnal nějakou dobrotu. Terouš se o nás starala pěkně, hezky nám vše přinesla a naservírovala - hmm měla by mít medajli za nej servírka. Dokonce jsem dostala zaměstnaneckou slevu, takže jsme místo 7,50 platila jen 4 libry, tak jsem ještě koupila Honzíkovi nějakou tu dobrotu na cestu, aby mi do té Prahy neumřel hlady. Nakonec jsme se narychlo šli podívat po rukavicích pro Honzíka, které nikde neměli, ale zato měli krásné tričko s dlouhým rukávem - tak ho mám :-)
Honzíka jsem malinko potrápila a nakonec skoro dobrovolně jel stopem, tak doufám, že tam nestál hodinu, to bych si to ještě slízla. Doma jsme pobyla asi jenom hodinu a volali mi urgent z práce, takže jsem běžela do lopatky následovat své bližní. Dostala jsem šichtu slušnou, 6 hodin potwash - to mi byl čert dlužen, ale faktem je, že tam člověka skoro nikdo neprudí. Nepočítám-li pana majitele, který je blázen do odpadků a úklidu, ten mi vysvětloval jak musím optimalizovat místo na tácech aby se toho umylo, co nejvíc... to jsem myslela, že padnu - vzhledem k tomu, že tam bylo nádobí, že jsem nebyla skoro vidět. Nakonec zdoláno a obě uhnané domů. Tak to už jsme nic neudělaly :-) Jen pro Terouše si přijel Shaun - hihi ani nevěděla, že mu slíbila, že k němu jede :-D a kluk byl celý smutný, že Honza už tu není, se mu to líbilo mít spiklence.

Double rande :-)

Teroušek náš zase maká - ta bude tak bohatá :-) pak půjdeme pěkně shoppingovat. Pro náš bylo líné ráno. Nakonec jsme se vypytlíkovali na procházku po okolí. Šli jsme novou ceštou, taky Honza pindal. Protože měl frajersky skejťácký boty, jenomže při objěvováí nové cesty jsme chodili pěkně bahnem, slajdovali jsme z pěkného krpálu dolů. To se kluk dost bál, mě to klouzalo i v pohorách. Ale procházka se povedla.

ÁÁÁÁ.......! Skok????


Takoví a ještě mnohem hezčí skřítci tu bydlí v bažinách


Kuku


Slušný naháč, kdo jí to mohl udělat?


Večer jsme si udělali randíčko ve čtyřech: Terouš, Shaun a My. Bylo to příjemné. Jsme se vlastně furt tlemili. Shaun má neskutečně pohotové reakce, tak je s ním legrace. Hlavně pro tento večer měl i spiklence mužského pohlaví, tak ho to evidentně bavilo víc. Normálně jsme na něj v převaze. A uznávám, že to musí být náročné. Ale ten kluk hrozně zlobí toho Terouše - ta chudák nesmí říct nic - hned si z ní dělá legrácky...ale Terouš směje se taky a říká: "Já ho taky nešetřím!" :-) Šli jsme klasicky po česku na jedno, ale to už Šóňula prokoukl, že to tak nebývá. Musí řídit domů, tak vždycky prudí, kdyby nemusel rozhodně by si taky dal víc pívek a s radostí. Po párech jsem se pěkně rozešli domů a bylo dokonáno :-)

Sobota - stále pěkné počasí

Nevím jak to ten Honza udělal, se kterou rosničkou se domluvil, ale chytil tu neuvěřitelné pěkné počasí. Dnes bylo zase krásně. My jsme byli malinko mrtvolky, takže jsme se vypytlíkovali pěkně pozdě. Zato chudák Terouš už makala od rána. Byli jsme maličko líní a z původního Wansfelu (kopec poblíž), jsem se nakonec šli podívat jenom na vodopády, které jsou za bukem. Také jsme ještě pokukovali po obchodek po rukavicích a tak...ale zatím bez úlovku. Den utekl jako voda a už je zase noc. Večer jsme poseděli hezky česky. Vínko, brambůrky, kozí sýr a dobrá nálada. Byli jsme jen tři, ale vystačili jsem si.

Stále všude hafec Narcisek - Tády všude jsou!


"Hmm, pěkná je, pěkná!"


"Teda ta voní!"

Pátek - Honza stopuje jako ďas a Terouš se stejnou intenzitou řádí po obchodech

Terezz
Ráno už to bylo do našeho cíle Keswick, co by kamenem. Nikam jsme nepospíchali, v klidu jsme posnídali zlehka připálený poridge, protože tu byl někdo móóc šikovný, a vyrazili. Byla to příjemná cesta s vyhlídkou na Derwent Lake, údajně jedno z nejkrásnějších jezer. Když jsme se dostatečně pokochali. Šli jsme na stopa. Honza stopoval neuvěřitelně. Byl do toho celý hr. Asi ho ta noha hrozně bolela, protože jinak si to neumím vysvětlit. Vzal nás sympatický postarší pár. Dobrá náhoda byla, že jejich dcera u nás na ETF byla na erasmu :-) alespoň jsme se tak pochopili. Svět je malý. Keswicku jsme pojedli fish and chips a nněco pokoupili. Při cestě na stopa do Ambleside jsme malinko zakufrovali, ale moc ochotní místní domorodci nám dali mapičku a instrukce. Byli moc milí. Honzík se zas ejen hrnul do stopování. Po chvíli čekání nás vzal outdoorový týpek. Navrhoval design pro ... si nemůžu vzpomenout. Příjemná jízda.
Sprcha je stejně moc dobrý vynález!

Ranní připalování snídaně a sušení


"Jak jen to nacpat do té krabičky?"


Pracovití chlapíci


Povedlo se, nacpat nejhezčí jezero do formátu - jabadabadů!!!



Skvělá ulička - okna


Dvory, dvorky!



Terouš
Juchůůů je hezky, tak si po snídani vyrazím po nákupech a jsem víc než úspěšná. Pokoupila jsem sandálky hurááá a taky tříčtvrťáky a to vše za neuvěřitelně nízké ceny. Jó je to paráda to nakupování tady. A k mé velké radosti, jak jsem dorazila domů tak už tu byli stanaři. Vypadali, že si to užili, byli spokojení a usměvaví.

Klamo Mech útočí na výletníky - Lopatka zase ničí Terouše

Terezz
Spacák - nádhera, celou noc mi bylo vedro - to se mi ještě nikdy, nikdy v životě nestalo. Olalá! Ráno nás vzbudili paprsky sluníčka. Pěkně jsme popakovali a dali si ke snídani Poridge... Honza neměl radost, ale vcelku obstojně předstíral, že mu to trochu i chutná. Protože jsem měla radost, že on jí moje oblíbené jídlo ke snídani (tady to už snídáme s Teroušem od ledna a furt nám to chutná - člověk nenadělá nic), tak se snažil... děkuji, ale ta mimika to úplně neudržela. Bohužel nic jiného nebylo, ale nevadilo to nic. Cestou nahoru mě zase začali bolet paty, tak jsem si na Honzovo doporučení okoupala nohy v potoce - sakra to bylo ledový, však níž uvidíte jak.
Dneska jsme se neustále ztráceli. Asi jsme tři hodiny nešli ani po cestě. Nemají tu značení jako my. Jako nešli jsme úplně blbě, ale nebylo to moc po cestě. Ještě ke všemu jsem neustále naráželi na Klamo Mechy. Klamo Mech je pozemská rostlina, která se vyznačuje tím, že na první pohled se jeví jako obyčejný mech, který všichni znají od dětství. Vyskytuje se převážně ve vlhkých půdách. Při došlápnutí na Klamo Mech doslova ztratíte půdu pod nohama, ačkoli to neočakáváte. Klamo Mech je zcela nasáknut vodou. Takže to pěkně čvachtá. První půl hodinu jsme se snažili hopskat po drnech, ale pak jsme to vzdali - šli jsme přímo nejhoršíma Klamo Mechy,které tam byly. Jen čvachtání se ozývalo s každým krokem. Když mi ale málem tekla voda do pohorky horem. Začínala jsme toho mít dost. Ovšem Honzík byl mnohem podrážděnější hlavně kvůli tomu, že ho s každým krokem bolela noha. Ale držel se. Na otázku: "Budeme sprostí, kocoure?" Odvětil jen, že ho bolí ta pata a že ho to sere... Nakonec jsme všechny Klamo Mechy opustili. Změnili jsme malinko trasu a sešupli dolů z kopce do vesničky o jedné farmě. Kousek odsud jsme v lese zakempovali.

Neťapalo to tomu klukovi poránu


Honzík v Klamo Mechu


Voda má - jen ten foťák neustále místo obličeje. Ještě, že s ním i nespí! :-)


My jsem tu vždy s vámi


Ledové to bylo dost, ale také to i pomohlo


Krajinka a dva Solné sloupy


"Tak kudy půjdeš, co? Je to samý Klamo Mech! To jsem zvědavá, jak to vyřešíš?"


"Tak řekni sýr!"


Klamo Mech a jeho důsledky, pata furt bolí.


Lambátka furt nikde


Kempík v lese


Jsme to ale kuchtíci




Terouš
Hmmm, bylo nádherně dneska a co myslíte, kde byl Terouš. V lopatě. Takže ode mě nic zajímavého nečekejte...Zítra, ale volno. To už se snad vrátí ti stanaři.

Středa - Terouš sama v našem království

Terezz
Dneska jsme vyrazili na vícedenní výlet s Honzíkem. Kus cesty jsme šli stejnou jako včera. Bylo to příjemné - hlavně jsem zjistila, že si musím koupit náplast na paty - bez které bych rozhodně nedošla nikam. Moc ty boty furt dělají puchýře :-( to už je mám docela dlouho... Honzík bohužel zjistil, že ho bolí pata, ale ne otlačením prostě tam někde vevnitř... ale hold se šlo na výlet a on celou dobu kulhal - malinko... ale stálo to za to, ne Honzíku? Posvačili jsme s výhledem na vodopády. S plnými břichy jsme se pokochali jezerem a sešupli dolů přes kopec směrem k naší cestě. Zde jsme s celý unavení a hladoví utábořili. Asi jsem tu začala míň jíst. Měla jsem pocit, že toho jídla je dost. Ale prý už takhle ne. Trochu nás nedostatek jídla pronásledoval celý výlet, ale neumírali jsme hlady, to zase ne. Dobrou noc a jupí do nového spacáku, jsem moc zvědavá jaký je.

Byl to pěkný výhled k obědu


Jsem už dlouho u žádných pořádných vodopádů nebyla - je to neuvěřitelný živel ta voda!


Jezero, které se skrývalo kousek za vodopády


Obřo, obří kameny - nešlo je obejít - ráda se takhle někde plazím, tak jsme se plazili oba.


První kemp



Terouš
Jipi ja jé, konečně mám volno. Tak se strašně dlouho válim a snídám v posteli a tak. Žádnou velkou akci jsem nepředvedla, ale večer jsem měla randíčko s Shoňulou takže paráda. Zašli jsme na Plzňičku a něco malého k snědku do hospůdky v Bones(sousední víska). Bylo to fajn. Pěkně jsem si to užila:)

Úterý volný bývák po skoro 10 dnech

Terouš zase v lopatce. Dopoledne jsme hrozně shoppingovali - a úspěšně. Jabadabadů. Chtěla jsem si koupit spacák ale potřebovala jsem k tomu jen radu odborníka. A dokonáno. Mám ho! Ušetřeno cca 2000 oproti tomu co jsem viděla v Čechách. Pěkný spacáček do -13 - -20, peří. Tak to musíme začít hrozně jezdit, abych to využila. Na pozdní odpoledne jsme se s Honzíkem líně potulovali po okolí směrem na Grasemír. Bylo krásné počasí dokonce jsme se nechali hladit slunečními paprsky a posedávali na louce, u jezera a tak. Večer jsme všichni tři i s udřeným Teroušem padli a spali jako zabití.

Fotky z procházky okolo jezer

Cvičme v rytme - výhled perfektní!


Kde jsem?


Že za chvíli odletím!?!

Pondělní návrat do Amble a visitoři zpět domů

Terezz
Nakonec jsme se včera s Honzíkem rozhodli změnit plán. Původně jsme chtěli jet domů už v nedli, ale moc se nám v Peak District líbilo, takže jsme jeli až dnes. Káťa nám udělala na cestu obídek jak malým školákům a hodila nás na vlak do Hope. Cesta utekla rychle, na sváče jsme si pochutnali, chytli jsme hnedle stopa do Windermere a óóó zlatý domove :-) krása. Jinak to, že Honzík byl ochoten stopovat, byl veliký ústupek proti jeho přesvědčení. Měla jsem radost, že se takhle kousnul. Ještě nás čeká i jeden delší stopovací výlet. Tohle se nejspíš nebude už nikdy opakovat, tak ho musím protáhnout. Je jasný nepříznivec tohoto stylu dopravy.
Pokoukli jsme po okolí. Večer jsme se šli podívat na dvě pivka do studentského baru, aby Honzík věděl, jak žije omladina. Pívo mu nechutnalo jako u Dejva, ale pít se to dalo. Jak říká Dave:"Foster = rubish, John Smith = rubish...atd", to vše co pijeme :-) ale jsme studentíci a tak jsme pružní.





Terouš
Dneska jdu zase do práce, ale naštěstí až na 11 takže žádnej spěch ráno. Šli jsme se ještě s Červeňákem proběhnout po ránu, koupili jsme Apple Pie pro ty co ještě spí. Doběhli jsme domů tady už to žilo. Anička s Pé'tou už připravili čajík. Vypadalo to slibně, ale Viktor nikde. Čekala jsem ho na záchodě, ale tam taky nebyl. Tak jdu do pokoje abych si převlékla spocené tričko po raním výběhu. Vejdu a ....wait for it....Viktor na mě čučí jak z jara a pronese:" Jeee jsem myslel, že tu budu sám" tak to vám můžu říct přátelé kamarádi, že to jsem málem vyskočila z kůže. Jsem na něj koukala s otevřenou pusou a odvětím:"jooo hochu tak to já jsem myslela taky, bych si zdovolením ve svém vlastním pokoji převlékla tričko"... No nic udržela jsem se a hodila jsem to za hlavu, ale měla jsem sto chutí ho chytit a něco mu provést, protože když vám tohle řekne někdo po 10 dnech co se vám válí v pokoji a místo poděkování vás pomalu vyhostí ze svého pokoje tak to bylo po ránu na ránu:) Ale jo visitoři se sbalili a kolem 11 už si to frčeli směr Manchaster. Bylo to náročné, ale i přes to díky za návštěvu.
A teď už jenom vyčkávám, kdy mi dorazej ty dva uličníci. Juchuuu to bude zase veselo:) .....a bylo....

Autem po širém kraji - "Komu se nelení tomu se zelení!", řekla Terouš a končně je vyhnala ven!

Terezz
Něděle měla líný start. Vše pro nás začalo čajem až do postele, děkujeme Davídek. Okolo dvanácté jsme se konečně vypytlíkovali. Jeli Land Roverem do terénu. Dave dnes Káťě unikl, takže mohl celý den nosit oranžovou čepici, která má dost, ale má to styl. To uvidíte níže. Jeli jsme kudy jen šlo, docela jsem se bála. Když Káťa řekla:"Davídek, já bojim!" Davídek jen odvětil s dábelským úsměvem:"Don't panic, girls!" Stejně jsme seděli malinko ztuhlé celou cestu. Krpál to byl jak hrom, neskutečné, že jsme to vůbec vyjeli. Na vrcholku jsme se všichni vyfotili s károu a pak jsme se s Káťou povozily na střeše a kapotě, jako správné kočky, jen ty bikiny jsme neměly. Dlouho jsme krosili terén. Zašli jsme na návštěvu ke kamarádům, kde měli Jacka Russela - 3/4. nejlepší ve skákání do výšky v celé Anglii. No skákal jak pakoš furt. Dokonce lezl i po stromech, když jste mu tam hodili klacek. Neúnavné a roztomilé zvíře. Ale tuhle rasu domů ne, to by se člověk zbláznil :-) Výlet, čaj o páté, pivo k šesté a frrnk domů. Zase skvělá večeře (domácí sousages) a zákusek! Prostě Káťa je dost dobrá kuchařka :-) Večer jsme se zabavili Jungle Speedem a ještě jsme zkoukli DVD z BBC o Titanu. Jsou to pohodové dny!

Je třeba to zvěčnit


Vypadá méně výkonné nežli je


Sexi bonbónky


Kam dál, tady už jsme se povozili dosti!


Jeli jsme jako o život - fučelo, hučelo a drncalo to!


Haf! Haf! Tohle je teda šampión


Aportoval i ze stromu, neuvěřitelné


Ale on tím prostě proskočí :-D




Tereouš
Tak já zase pěkně ráno z pelechu, ale tentokrát už mě to vážně přišlo divný, že zase budou visitoři spát déle než já. Venku už svítilo sluníčko. Tak jsem je nešetřila otevřela okno, rozhrnula závěsy a všechny jsem je probudila, že se dneska válet nebudou. Tak na mě pěkně podezřele koukali, ale pro mé uspokojení byli vzhůru:) Myslím, že ten den vyrazili, alespoň někteří, na procházku. Tak alespoň si taky trošku provětrali hlavy. Zítra už odjíždějí tak jsme si na večer koupili flašku vínka, udělali večeři, koukli jsme na fotky, které tu visitoři pořídili a decentně jsme se rozloučili. Já měla ještě slíbenou masáž od Červeňáka a taky se tak stalo. JOOOO to jsem si to parádně užila:)

Sobota 2x jinak

Terezz
Po třech měsících jsem vzbudila vedle kašlající příšerky a bylo to fain :-) Ráno perfektní servis, pětihvězdičkový hotel hadr. Toustíky, domácí marmeláda, koupená nej malinovka a další mňam věci na stole. Po vydatné a chutné snídani jsme se vydali na výlety. Otázka byla jestli málo věcí a pořádně si je užít nebo hodně vidět ale rychle. Naše odpověď kulišácká: "Něco mezi". Takže jsme vyrazili kárkou na výlet. Shlédli jsem vesničku, kde má Kátin Dave svůj památník hnedle vedle královny Victorie - to nás pobavilo a je to baví stále také. Je to za zásluhy zasloužené - on s jeho kamarády objevili po deseti letech kopání Titan - největší jeskyní prostor v Anglii. Také v obchůdku se suvenýry běželo video, kde Dave něco vysvětloval. Slušné! Když jsme jeli dál, tak jsme byli drzí a ptali jsme se jestli má v té další vesnici ještě větší památník :-P Dave se jenom smál. Pak jsme se byli projít po útesech - krása krás. Sice fučelo, ale bylo nádherně vidět. Následovali přehrady - ale monstrózní, zde si Angličanii zkoušeli bomby na přehrady, kterými pak odbouchly několik zdí v Německu. Bomba chvíli skákala po vodě jako žabka, potopila se ke zdi a pod vodou vybouchla - Boom! A je to v řiti.
Dave toho hrozně moc ví o zdejším kraji a historii, tak to bylo zajímavé. Naše předposlední návštěva byla v horolezecké oblasti, kde se tyčili skály jakoby z ničeho a na jejich vrcholcích zase pokračovala louka. Krása. Pěkně jsme se prošli, nafotili spoustu fotek a kravili s listím a se stromy. Nakonec jsme se šli kouknout na palác vévody a vévodkyně z Derbyshire. Bylo tam moc turistů a bylo to drahé, tak jsem se jen prošli a užili si altánek.
Káťa nám po návratu připravila la paráda večeři jehněčí, s dušenou zeleninou, grey sósem a k tomu mentolovou omáčku. Mňam!!! A jako zákusek pohár. Hmmm. Ještě teď se mi sbíhají sliny. Večer jsem vyzkoušeli místní druhy píva a to důkladně, dorazili ještě Mark (Davův svědek) s Wendy (jeho žena). Nakonec jsme zatrsali v obýváku (zejména ženy) a všichni padli do postelý. Skvělý den.

Hop a skok


Tu jsme vši na útsech


Nejstarší továrna - nějaká kamenárna


Lezecká oblast


Davídkův veleskok


Modelky naše


Čarodějnický souboj


Altánek paláce v Derbhyshire


Tohel není zoofilie :-)


Killer Moos



Terouš
Já tu zůstala s visitorama sama, ale ne na dlouho bo jsem šla zase do lopatky. Takže jsem zase vstávala jako první a co se dělo u nás v pokojíčku to nevím, ale mám takový pocit, že někteří nevytáhli paty z baráku. Večer byli visitoři pozvání k Hughovi na večeři. Já jsem pozvání musela odmítnout, jelikož jsem potřebovala mýt chvilku klid. Tak jsem si řekla, že se nic nestane, když si Hugh užije visitori sám, že já už si jich užívám 8 dní :)...
V práci mi kolegové řekli, že je večer ve studentském báru nějaká živá muzika tak ať dorazím. Tak jsem si zašla večer s Tomínem na pívo a na muziku. Hráli dvě mladé(rokové)kapelky a bylo to strašně fajn. Příjemný večer při muzice. Ale zítra zase lopata ajeeeee.