Nakonec jsme se včera s Honzíkem rozhodli změnit plán. Původně jsme chtěli jet domů už v nedli, ale moc se nám v Peak District líbilo, takže jsme jeli až dnes. Káťa nám udělala na cestu obídek jak malým školákům a hodila nás na vlak do Hope. Cesta utekla rychle, na sváče jsme si pochutnali, chytli jsme hnedle stopa do Windermere a óóó zlatý domove :-) krása. Jinak to, že Honzík byl ochoten stopovat, byl veliký ústupek proti jeho přesvědčení. Měla jsem radost, že se takhle kousnul. Ještě nás čeká i jeden delší stopovací výlet. Tohle se nejspíš nebude už nikdy opakovat, tak ho musím protáhnout. Je jasný nepříznivec tohoto stylu dopravy.
Pokoukli jsme po okolí. Večer jsme se šli podívat na dvě pivka do studentského baru, aby Honzík věděl, jak žije omladina. Pívo mu nechutnalo jako u Dejva, ale pít se to dalo. Jak říká Dave:"Foster = rubish, John Smith = rubish...atd", to vše co pijeme :-) ale jsme studentíci a tak jsme pružní.
Terouš
Dneska jdu zase do práce, ale naštěstí až na 11 takže žádnej spěch ráno. Šli jsme se ještě s Červeňákem proběhnout po ránu, koupili jsme Apple Pie pro ty co ještě spí. Doběhli jsme domů tady už to žilo. Anička s Pé'tou už připravili čajík. Vypadalo to slibně, ale Viktor nikde. Čekala jsem ho na záchodě, ale tam taky nebyl. Tak jdu do pokoje abych si převlékla spocené tričko po raním výběhu. Vejdu a ....wait for it....Viktor na mě čučí jak z jara a pronese:" Jeee jsem myslel, že tu budu sám" tak to vám můžu říct přátelé kamarádi, že to jsem málem vyskočila z kůže. Jsem na něj koukala s otevřenou pusou a odvětím:"jooo hochu tak to já jsem myslela taky, bych si zdovolením ve svém vlastním pokoji převlékla tričko"... No nic udržela jsem se a hodila jsem to za hlavu, ale měla jsem sto chutí ho chytit a něco mu provést, protože když vám tohle řekne někdo po 10 dnech co se vám válí v pokoji a místo poděkování vás pomalu vyhostí ze svého pokoje tak to bylo po ránu na ránu:) Ale jo visitoři se sbalili a kolem 11 už si to frčeli směr Manchaster. Bylo to náročné, ale i přes to díky za návštěvu.
A teď už jenom vyčkávám, kdy mi dorazej ty dva uličníci. Juchuuu to bude zase veselo:) .....a bylo....
Žádné komentáře:
Okomentovat