čtvrtek 2. dubna 2009

Klamo Mech útočí na výletníky - Lopatka zase ničí Terouše

Terezz
Spacák - nádhera, celou noc mi bylo vedro - to se mi ještě nikdy, nikdy v životě nestalo. Olalá! Ráno nás vzbudili paprsky sluníčka. Pěkně jsme popakovali a dali si ke snídani Poridge... Honza neměl radost, ale vcelku obstojně předstíral, že mu to trochu i chutná. Protože jsem měla radost, že on jí moje oblíbené jídlo ke snídani (tady to už snídáme s Teroušem od ledna a furt nám to chutná - člověk nenadělá nic), tak se snažil... děkuji, ale ta mimika to úplně neudržela. Bohužel nic jiného nebylo, ale nevadilo to nic. Cestou nahoru mě zase začali bolet paty, tak jsem si na Honzovo doporučení okoupala nohy v potoce - sakra to bylo ledový, však níž uvidíte jak.
Dneska jsme se neustále ztráceli. Asi jsme tři hodiny nešli ani po cestě. Nemají tu značení jako my. Jako nešli jsme úplně blbě, ale nebylo to moc po cestě. Ještě ke všemu jsem neustále naráželi na Klamo Mechy. Klamo Mech je pozemská rostlina, která se vyznačuje tím, že na první pohled se jeví jako obyčejný mech, který všichni znají od dětství. Vyskytuje se převážně ve vlhkých půdách. Při došlápnutí na Klamo Mech doslova ztratíte půdu pod nohama, ačkoli to neočakáváte. Klamo Mech je zcela nasáknut vodou. Takže to pěkně čvachtá. První půl hodinu jsme se snažili hopskat po drnech, ale pak jsme to vzdali - šli jsme přímo nejhoršíma Klamo Mechy,které tam byly. Jen čvachtání se ozývalo s každým krokem. Když mi ale málem tekla voda do pohorky horem. Začínala jsme toho mít dost. Ovšem Honzík byl mnohem podrážděnější hlavně kvůli tomu, že ho s každým krokem bolela noha. Ale držel se. Na otázku: "Budeme sprostí, kocoure?" Odvětil jen, že ho bolí ta pata a že ho to sere... Nakonec jsme všechny Klamo Mechy opustili. Změnili jsme malinko trasu a sešupli dolů z kopce do vesničky o jedné farmě. Kousek odsud jsme v lese zakempovali.

Neťapalo to tomu klukovi poránu


Honzík v Klamo Mechu


Voda má - jen ten foťák neustále místo obličeje. Ještě, že s ním i nespí! :-)


My jsem tu vždy s vámi


Ledové to bylo dost, ale také to i pomohlo


Krajinka a dva Solné sloupy


"Tak kudy půjdeš, co? Je to samý Klamo Mech! To jsem zvědavá, jak to vyřešíš?"


"Tak řekni sýr!"


Klamo Mech a jeho důsledky, pata furt bolí.


Lambátka furt nikde


Kempík v lese


Jsme to ale kuchtíci




Terouš
Hmmm, bylo nádherně dneska a co myslíte, kde byl Terouš. V lopatě. Takže ode mě nic zajímavého nečekejte...Zítra, ale volno. To už se snad vrátí ti stanaři.

Žádné komentáře: